PRŮCHODY BRANAMI ČASU: VELKÉ PRAŽSKÉ MYSTÉRIUM LETNÍHO SLUNOVRATU

21.6.2022, 20.00 hod., Staroměstská věž Karlova mostu 

SLOVANSKÝ SVANTOVÍT, SVAROŽIČ, MOKOŠ, KUPALO A ŘÍMSKÝ DUÁLNÍ, CYKLICKÝ BŮH ČASU JANUS, STRÁŽCE BRAN A PRAHŮ 

Je málo známou skutečností, že antický bůh Janus se dvěma hlavami nedal pouze jméno prvnímu měsíci v roku (latinsky januarius), nýbrž to jeho bylo využito na překrytí „pohanských“ svátků a obřadů letního i zimního slunovratu jinými osobami stejného, nebo podobného jména. Mimochodem, v křesťanské církvi se setkáte rovněž se svatým Januariusem, jenomže o mnoha staletí „mladším“, nežli římský velice pravděpodobně dokonce předřímský bůh Janus, asi nejstarší z římských bohů.

V slovanském božském panteonu se setkáváme s bohem války, také však úrody a slunce Svantovítem, jenž byl uctíván v podobě modly se čtyřmi hlavami, dvěma hledícími vpřed a se dvěma obrácenými vzad. Janus byl původně též slunečním božstvím, resp. spíš bohem slunečního světla. Má sice na rozdíl od Svantovíta pouze dvě hlavy, neboli dva obličeje, ale stejně jako Svantovít (jehož bílý oř věštil budoucnost) hledí jednou hlavou dopředu a druhou dozadu, čili jednou do minulosti, druhou do budoucnosti, jednou do bodu začátku, po druhé do bodu konce. Stal se strážcem prahu, tajemství, mystérií, bran, dveří, ročních sezónních přechodů a taktéž bohem portálů letního a zimního slunovratu. Ve starém Římě byl bohem všech počátků, tudíž rovněž prvního dne roku, měsíce, týdne i každého dne. Jemu byla věnována první modlitba dne všech Římanů.

Svátek Kupalo (Kupadla, Koupadla), letní slunovrat, spadal pod patronát bohů Dažboga, Ogniho, Svarožiče případně Bohyně Mokoš.  

Kračun, zimní slunovrat, byl u starých Slovanů zasvěcen nikoli Svantovítu, nýbrž dalšímu slunečnímu bohu Dažbogovi, synu boha Svaroga. Na zimní slunovrat se Dažbog rodí jako dítě pod Matičkou Zemí a o letním slunovratu začíná slábnout.

Dvě tváře římského boha Januse souviseli již dávno před počátkem slavení staroslovanských rituálů obou slunovratů s jejich tajemným mystériem. V různých kulturách byste našli vícero dvou či vícehlavých božstev, strážců portálů, či bran, kteří symbolicky spojovali oba slunovraty.

Janus byl již v počátcích Římské říše považován za klíčníka obou slunovratů, jako božství je právě on otevíral a pak opět „zamykal“. U JANuse se však potkáváme se zajímavým faktem: o letním slunovratu jej nahradil novozákonní svatý, JAN Křtitel, jehož narození se slaví přibližně v době slovanských Kupadel. Po slovanském Kračunu, zimním slunovratu, se zase oslavuje církevní svátek svatého JANa Evangelisty.

Náhoda? Skutečně?

Apoštol Jan byl nazýván rovněž „Janem od Latinské brány“, a Janus, jak jsem již uvedla byl bohem a strážcem všech dveří, branek, portálů, přechodů! Janusovy dvě hlavy byly často umísťovány a zpodobovány na sloupech (nikoli nepodobně mnoha staroslovanským božstvím, Svantovít není jedinou výjimkou). Svatý Pavel u jedné příležitosti označil svatého Jana Evangelistu společně s Petrem a Jakubem za „sloupy církve“. A co ještě víc podtrhuje „nenahodilost“ výběru Janů jako „náhrady“ za prastaré božstvo Januse je skutečnost, že nejenom poslední jmenovaný (resp. obě jeho hlavy), nýbrž i Jan Evangelista byl a stále je nezřídka zobrazován buďto jako stařec nebo jako mladý muž!

Slunovratového „svatého“ Jana Křtitele volali občas „Předchůdce“ a Janus byl ve své podstatě jakýmsi předchůdcem všech ostatních římských božstev. Nejvíc ze všech novozákonních svatých je jeho kult spojen – s hlavou. Když se řekne „Janus“, první, co každého napadne, jsou – jeho dvě hlavy!

Ke svátku Jana Křtitele se váže mnoho pranostik, mezi nimi – další náhoda? – i tato: „Na svatého Jana otvírá se létu brána.“ Vzpomínáte si? Janus otvírá a zamyká bránu letního i zimního slunovratu! Je spojen s oběma, létem i zimou. Další svatojánská pranostika říká:  „Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.“ Anebo: „Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou, tím dříve před vánocemi sněží.“ Očividně byl Jan Křtitel rovněž propojen jak s letním, tak zimním slunovratem jako nějaký „časoprostorový most“.  

Praha prý dostala jméno podle „prahu“, který měl tesat podle jasnovidné Libuše jakýsi muž na druhé straně řeky. A je prahem mezi různými světy a dimenzemi. Janus, jak již víte, je mimo jiné – strážcem prahů.

Právě v Praze dochází každý rok o letním slunovratu u západu slunce k velkému a magickému mystériu, spojenému krom jiného se zmíněným slovanským bohem Svantovítem, také však s jednou z nejznámějších bran na světě (kterých strážcem byl a možná stále je bůh Janus), se staroměstskou věží Karlova mostu! Na Karlově mostě najdete oba svaté Jany, ačkoli Januse nikoli. Potažmo pouze na skryté úrovni.

Pojďte se v předvečer letního slunovrat podívat na úžasný zázrak pražského velkého mystéria a nechte si vyprávět podobné zajímavé příběhy a postřehy, jako je tento.

Lektorka prohlídky: zkušená průvodkyně s víc jak 40 - letou praxí, znalkyně mystérií, symbolů, archetypů, alchymie, historie, mytologie, legend, Tarotu (30 let) Judita Peschlová

Termín: 21. 6. 2022, 20.00 hod. (západ slunce 21.15 hod.)

Místo setkání: Staroměstská věž Karlova mostu, u zábradlí na nábřeží Vltavy hned vedle věže vpravo

Cena: 250 Kč (platí se předem, přímo na místě 300 Kč)

Přihlášky: formulářem níže (pod touto akcí) 

Kontakt: judita.peschlova@gmail.com

Minimální počet účastníků: 10 osob

Při rušení účasti méně než 48 hodin před začátkem akce je poplatek za procházku nevratný.

Přihláška na akci