PETŘÍN, POSVÁTNÁ A KULTOVNÍ HORA

PETŘÍN, POSVÁTNÁ A KULTOVNÍ HORA

Věděli jste:

-          Že se Petřín možná vůbec nejmenuje podle skály, čili „petrus“ v latině, nýbrž podle slovanského boha Peruna, který byl tady uctívaný našimi slovanskými předky a měl tady posvátný háj a obětiště?

-          Že nad jámou s věčně hořícím posvátným ohněm byl po potlačení pohanského staroslovanského kultu postaven kostel sv. Vavřince, což nebyl určitě pouhou náhodou světec spojený s – ohněm?

-          Že patří mezi sedm posvátných kopců, mezi nimiž vznikla původní stará Praha, podobně jako byl založen starý Řím mezi sedmi pahorky?

-          Že z petřínského pískovce a opuky  nebyl postaven pouze Juditin most, předchůdce mostu Karlova, ale také mnoha dalších staveb Prahy? (do Karlova mostu byli vstavěny také kamenné kvádry z Juditina mostu, petřínský pískovec byl odjakživa považován za kámen s magickou a též léčivou sílou.)

-          Že se na rozlehlé ploše Petřína nalézá tzv. skalné město?

-          Že na místě, kde je dnes na úpatí Petřína k vidění moderní pomník obětem komunismu, stávala újezdská kasárna, kde se narodil Jan Neruda a po jejich zbourání básníkova socha od Karla Dvořáka?

-          Že nedaleko jiné Nerudovy sochy na Petříně si hrají v bazénku se žábami a rybkou nazí vnuci T. G. Masaryka? Tedy, samozřejmě také jako sošky?

-          Že Reon Argondian, který přestěhoval z Mostecké ulice na magický Petřín svou Magickou jeskyni, nežil nějakou dobu pouze ve Švýcarsku, nýbrž také ve stejně magické Bretani?

-          Že kromě dalších zvláštních bytostí žili na Petříně víly, rusalky (které prý s dalšími lesními bytostmi zpočátku strhávali postavené části Hladové zdi z 14. století, dokud nebyly zedníky usmířeny) a vodníci? Těm dvěma posledním byly zasvěceny sochy u jezírka v Kinského zahradě, zmizely však stejně jako několik dalších skulptur zhotovených z bronzu?

-          Že V. Amort, autor několika kamenných plastik nalézajících se na Petříně, některých asi již nevratně ztracených, chtěl Petřín „osadit“ sochami tak, aby jeho „sošná kompozice“ připomínala mytický háj?

-          Že mezi kameny, ze kterých byl postavený kostel sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera, byly rovněž úlomky z velkého ležícího kamene z Petřína, jenž sloužil na věštění ze snů? Protože každý, kdo na něm usnul, snil o událostech, k nimž mělo dojít až za tři dny?

-          Že až do 18. století žili v petřínských poustevnách vylámaných nebo vyhrabaných ve skalách poustevníci?

-          Že pokud se chce dívka vdát, úplně stačí o půlnoci na sv. Jana nasbírat dvanáct rostlin či bylinek, každou jiného druhu a udělat z nich kytici?   

-          Že petřínská lanovka vznikla za pouhých pět měsíců od března do srpna roku 1891?

-          Že petřínská kopie jednoho ze stavebních počinů Karla IV., vyšehradské brány Špička byla inspirována jinou kopií? A to Bastilou na světové výstavě v Paříži? A že místnost s křivými zrcadly zase vídeňským Prátrem?

-          Že v prostoru nových Kinského zahrad vystavoval v roce 1902 světoznámý francouzský sochař August Rodin?

-          Že Petřín je již třetím místem, na němž stojí roubený pravoslavný kostelík archanděla Michaela? Že se nejdřív stěhoval z Velikých Louček do obce Medvědovce u Mukačeva a až odtud do Prahy? A že je to jediný čistě dřevěný kostel na území Prahy?

O Petříně a tentokrát o jeho pohanských tradicích, souvisejících zejména s ohnivými rituály a Hromnicemi (včetně malého hromničného neboli Imbolc rituálu) si budeme povídat na hromniční zážitkové a mystické procházce 1. 2. 2018, bližší informace zde: https://www.juvita.cz/products/a1-2-18-petrin-hromnice-imbolc-unikatni-zazitkova-prochazka-staroslovanskym-kultovnim-mistem-s-malym-ritualem/

Judita Katona Peschlová

www.juvita.cz

Přihlášení na akci

Vyplňte prosím níže uvedené údaje: