Největší kostel středoevropských a západních Slovanů na Vyšehradě
Věděli jste, že na Vyšehradě kdysi existoval jeden z největších kostelů střední Evropy, pravděpodobně nejstarší sakrální stavba ve vyšehradském areálu, někdy zvaném „Český Řím“? Ne, nejde ani o původní chrám sv. Petra a Pavla ani o rotundu sv. Martina. Nacházel se přibližně 150 metrů od baziliky sv. Petra a Pavla. Měl unikátní půdorys, na území středoevropských a západních Slovanů zcela výjimečný, odkazující zřejmě na byzantský původ. Pozoruhodná byla i jeho velikost, neboť byl o 40 procent rozlehlejší jako rotunda sv. Víta na Pražském hradě, která byla považována za největší kostel svého druhu v Čechách a v celé západní oblasti obývané Slovany! Na jeho pozůstatky nenarazili archeologové po prvé až v roce 2014, jak se někdy uvádí, vědělo se o nich již od počátku 20. století. Co však známé nebylo, byl právě jedinečný tvar jeho půdorysu a rozloha. Není známo, komu byl zasvěcen, jedním z „kandidátů“ je sv. Jan Evangelista. Při přestavbě Vyšehradu v čase vlády přemyslovského krále Vratislava, jež od základu změnila ideové a náboženské zaměření vyšehradského hradu, došlo k přenesení zasvěcení, ačkoli změna zasvěcení je dosti neobvyklý jev. Zmiňovaný rozlehlý předrománský kostel (asi tedy sv. Jana) byl zbořen. Částečně na jeho místě byla postavena bazilika sv. Vavřince. Král Vratislav přebudovával Vyšehrad na jakýsi „Nový Řím“, proto typicky římské zasvěcení nového chrámu sv. Vavřinci, jehož jméno nosí jedna z nejvýznamnějších bazilik v Římě. Svatojánské zasvěcení starého kostela, o němž je řeč, pak bylo pravděpodobně přeneseno na jiný, novější a menší svatostánek, který dal postavit Vratislav v okrsku nově vybudované knížecí rezidence, kde plnil funkci jeho osobní kaple.
Archeologické nálezy popisované vzácné stavby, žel, neuvidíte, byly krátce po novějším archeologickém průzkumu znovu zasypány…Judita Peschlová