PRAŽSKÁ ULICE NA MORÁNI A SLOVANSKÁ BOHYNĚ ZIMY A ZIMNÍHO SLUNOVRATU (V SOUČASNOSTI VÁNOC)

PRAŽSKÁ ULICE NA MORÁNI A SLOVANSKÁ BOHYNĚ ZIMY A ZIMNÍHO SLUNOVRATU (V SOUČASNOSTI VÁNOC)
Věděli jste, že název ulice Na Moráni má pravděpodobně původ ve jménu slovanské bohyně zimy, zimního slunovratu a smrti Morany, rovněž však v její podobě Zlaté Mary i úrody? Na Moráni se měl prý nacházet její posvátný háj, přibližně v místech kde dodnes stojí dům č. 321.
Morana je - pro některé snad překvapivě - navždy navzájem propojená s Vesnou, bohyní jara a znovuzrození. Vlastně v slovanském pojetí nemohou bez sebe navzájem existovat. Nikoli však na tom samém místě a v tom samém čase. Obě představují síly, které vedly staroslovanský svět k obratu v cyklu smrti a znovuzrození. .
V polštině zní Moranino jméno Marzanna, v češtině, ruštině, slovinštině, srbštině a chorvatštině Morana, v slovenštině Morena, Moré v litevštině a Mara v běloruském a ukrajinském jazyce. Někteří odborníci se domnívají, že etymologie jejího jména vychází z proto-indoevropského pojmenování smrti "mor" nebo "mar" či latinského slova pro smrt.
Morana byla přirovnávána k řecké bohyni Hekaté (čarodějnictví, podsvětí) a stejně tak k římské Ceres (zemědělství).
Součástí jejího příběhu je důležitá epizoda s bohem slunce Dažbogem. Morana se stala jeho milenkou, když si však Dažbog našel jinou milenku, Morana jej otrávila (anebo začarovala, verze se různí, každopádně i způsob otravy souvisel s kouzly). Odvetou Dažboga bylo upálení Morany a její vyhnání do Navu, což je jeden ze tří slovanských světů odpovídající přibližně podsvětí. Tento příběh lásky a odplaty má paralelu v pohybu slunce v cyklech roku. Dle víry starých Slovanů to právě slunce sestupovalo v zimě do podsvětí, symbolicky do náručí Morany, kde zůstává až do jara. Pak se však Dažbog z jejího objetí vymaní, nalézá si jinou milenku a - nastává jaro.
Zatím však Dažbog dlí v náručí Morany a možná se dovedete na tento aspekt naladit, pokud příště projdete ulicí Na Morání v Praze poblíž dalšího velice zajímavého místa, Emauz.
Krásné svátky
Judita Katona Peschlová